Původně se jmenoval Bohumír Lenc, od roku 1939 používal příjmení Lomský, oficiální změna jména povolena výnosem Zemského národního výboru v Praze dne 10. září 1945.
Narodil se 22. dubna 1914 v Českých Budějovicích, kde také vychodil školu a vystudoval reálné gymnázium. Poté vstoupil do armády a roku 1936 úspěšně absolvoval důstojnickou školu v Hranicích. V hodnosti poručíka sloužil u Pěšího pluku 14 v Košicích jako velitel čety a později roty v poddůstojnické škole. Po mnichovské kapitulaci na podzim 1938 se stal leteckým pozorovatelem a po okupaci zbytku Československa 15. března 1939 byl z činné služby propuštěn a odešel do Prahy studovat na Vysokou školu chemickou. Tehdy se rozhodl pro útěk z okupované vlasti. V srpnu přešel tzv. protektorátní hranice do Polska, kde byl přijat do armády jako velitel letky v Deblinu.
Po napadení Polska německou armádou přeletěl se svojí letkou na Volyň, kde byl Rudou armádou zajat a internován. V březnu 1940 vstoupil jako dobrovolník do Východní skupiny čs. armády v Orankách, kde byl v říjnu téhož roku uveden do funkce náčelníka štábu nově se formujícího 1. čs. samost. polního praporu. V únoru 1942 se s celou skupinou přesunul do Buzuluku, kde jako náčelník štábu měl na starosti organizaci a výcvik jednotky. Svých úkolů se zhostil na výtečnou a od ledna 1943 byl ve funkci zástupce velitele praporu povýšen do hodnosti kapitána. Své velitelské schopnosti prokázal v prvním boji jednotky u Sokolova počátkem března 1943, za který byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem Vlastenecké války I. stupně.
Při formování 1. čs. samostatné pěší brigády v červnu 1943 se stal náčelníkem štábu a v této funkci prodělal s jednotkou boje o Kyjev, Bílou Cerkev a Žaškov, za které byl dekorován druhým Československým válečným křížem 1939 a Řádem Rudé hvězdy. Od května 1944 pak plnil funkci náčelníka štábu celého 1. čs. armádního sboru. V srpnu 1944 se oženil s příslušnicí sboru Marií Findejsovou, se kterou měl později tři děti. Za Karpatsko-dukelské operace byl dekorován třetím Československým válečným křížem 1939 a povýšen k 1. říjnu do hodnosti majora. Válku zakončil v dubnu 1945 v hodnosti podplukovníka.
Po válce byl jako pomocník náčelníka hlavního štábu čs. armády vyslán na Nejvyšší vojenskou akademii v Moskvě, aby poté mohl zastávat funkci přednosty operačního oddělení hlavního štábu. Na podzim 1949 však byl z této funkce odvolán a v hodnosti brigádního generála jmenován velitelem 2. pěší divize v Sušici. V říjnu 1950 se stal náčelníkem štábu 1. VO a v srpnu 1951 byl jmenován velitelem Vojenské tankové akademie v Brně. Od září 1953 zastával funkci 1. náměstka ministra obrany a po pádu A. Čepičky se 25. dubna 1956 stal jeho nástupcem ve funkci ministra národní obrany a o dva roky později se stal členem ÚV KSČ. V listopadu 1959 byl povýšen do hodnosti armádního generála. Když vláda, které byl členem, podala v březnu 1968 demisi, odešel jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu v Praze. Za projevení nesouhlasu s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy byl při čistkách v květnu 1970 propuštěn z armády a penzionován. Následně až do roku 1982 pracoval jako inženýr v podniku IMADOS Praha. Poté odešel do důchodu a žil v Praze, kde 18. června 1982 zemřel.
Zdroj: Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, kol. autorů
URL : https://www.valka.cz/Lomsky-Bohumir-t33289#120536
Verze : 1
URL : https://www.valka.cz/Lomsky-Bohumir-t33289#701810
Verze : 2
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.